Trochu jiná sbírka... :-))

16. dubna 2012 v 11:20 | danca.sc |  Články o čemkoli jiném....
Dnes vám chci představit naši "sbírku" kočiček. Usmívající se
Píšu "sbírka", protože jsme je všechny postupně sebrali jako vyhozená koťátka u nás ve vsi. Nemůžeme je bohužel zachránit všechny, ale většina z nich se upíchne na místním statku v kravíně nebo se jich někdo ujme. Tyhle jsme si vlastně vzali i proto, že jsme je našli koncem podzimu, když už začínalo mrznout a bylo jasné, že by nejspíš venku dlouho nepřežily.

Všechny tyto osvojené kočičky máme moc rádi a jsme moc štastní, že jsem jim mohli dát domov:


Když jsem se přestěhovala před pěti lety na vesnici ke svému současnému příteli, tak s námi sdílela domácnost jeho jedenáctiletá kočička, která bohužel krátce poté nepřežila střet s autem, takže jsme se po pár měsících (koncem léta 2007) rozhodli ujmout se opuštěného koťátka, které se zdržovalo před místním obchodem.
Tato kočička dostala jméno Máša, je tzv. želvovinové barvy a má žluté oči. Byla sterilizována. Je to spíš venkovní kočička, taková sama pro sebe (doma se s nikým moc nekamarádí ani se nemazlí) a domů chodí jen na jídlo a vyspat se. A jelikož byla v naší domácnosti dříve než moje dcerka Sárinka, tak i k ní si drží patřičný odstup. Ale je to velká oblíbenkyně mého přítele a venku umí být i milá a hravá...




























Další nalezenec je tentokrát mourovatý kocour Charlie s jantarovýma očima. Sebrali jsme ho předloni koncem listopadu jako malinké koťátko a mezi ním a mnou to byla láska na první pohled. Krátce po té jsme bohužel zjistili, že mu asi jiná kočička sekla do oka a má tam vřed a že bude i potřebovat dát celkově do pořádku. Následovaly četné návštěvy na veterině - zašití očička, aby o něj nepřišel, léčba uší. Celkové léčení stálo sice hodně peněz, ale vyplatilo se, dnes je z něj nádherný kastrovaný kocour a na očku není téměř nic poznat.
Vhledem ke své milé povaze je to můj drahoušek, je to takový ten městský typ, přebývá vesměs doma. Jelikož jsem duší spíš pejskař, Charlie mne právě uchvátil tím, že se chová naprosto jako pes - věčně mi u všeho asistuje, poslouchá na slovo, venku chodí podle nohy a přitom není vtíravý...































Nejmladším přírůstkem je kocourek se zelenýma očima jménem Chip v kombinaci bílé a mramorové barvy . Ujali jsme se ho vloni koncem podzimu a je to tentokrát veliký mazel a tudíž i největší miláček naší Sárinky. Charlie se o něj od prvního dne začal starat a od té doby jsou spolu velcí kamarádi a když jdou ven, tak jsou si pořád nablízku.

























Zde je více fotografií naší kočičí sbírky...Smějící se
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zmrzlinka Zmrzlinka | E-mail | Web | 16. dubna 2012 v 11:51 | Reagovat

No krásné kočičky :-)mě se líbí kocourci.

2 Jadvinka Jadvinka | Web | 16. dubna 2012 v 12:29 | Reagovat

jé Dani máš krásnou sbírku.My měli svého času 6 kousků.Ale víš jak-něco nepřežilo pod koly aut,někdo nám i dvě otrávil a některé prostě zemřely na nějakou nemoc.Teď už máme jen jednu asi 16letou Mikelku.Je to chytrá a statečná dáma,mazlivá,ale dominantní.Charlie je celý náš Píšťalka-říkali jsme mu tak proto,že pořád mňoukal až pištěl a Chip se zase podobá našemu Kubíčkovi-hrozně moc,toho nám škaredě poškubal nějaký pes.No není pravda,že kočky maj 7životů :-(

3 Silkmilk Silkmilk | Web | 16. dubna 2012 v 13:47 | Reagovat

Nádhera Danuško, my máme jen jednu a na sbírání kočiček se rozhodně nechystám. To by už manžel nerozdýchal. Jsem ráda, že povolil alespoň tu jednu a teď je rád, že ji máme. Je to s ní doma veselejší, a to hlavně večer, kdy jí chytne rapl a lítá jak střelená :-D  :-D  :-D

4 nauriel nauriel | 16. dubna 2012 v 19:40 | Reagovat

Máte krásnou "sbírku". My máme kočku jednu a stačí nám, je to lovec, který přebývá rád venku i doma, ale je i veliký mazel. Ale moje mamka takhle minulé jaro sebrala jednoho kocourka a na podzim druhého, oba jsou kastrovaní a je zajímavé vidět, jak je každý jiný a jejich soužití s andulkama, které tam bydlely o pár let dřív. Podotýkám, e naši bydlí v bytě 2+1 :-D

5 dancasc dancasc | E-mail | Web | 16. dubna 2012 v 20:18 | Reagovat

To je moc hezké, holky, doma je díky nim veselo... :-)
Já jsem je taky sbírat nechtěla, ale je mi jich vždycky hrozně líto, když je maličké takhle někdo vyhodí na mráz. Přitom stačí nechat kočičku sterilizovat a odpadne starost, co potom s koťátky.

6 dancasc dancasc | E-mail | Web | 16. dubna 2012 v 22:26 | Reagovat

[3]: Mám štěstí, že ten můj je vyloženě kočkomil. :-D

7 Nata Nata | 17. dubna 2012 v 15:57 | Reagovat

Jááj ake su nádhernéé :-)  :-)

8 Mary Mary | Web | 17. dubna 2012 v 16:43 | Reagovat

Jéj Dana, krásny a úžasný článok. To je kochanie sa :-D My s mamou sme boli na tom rovnako. Vždy sme vonku niake mačky poľutovali, potom sme im dali jesť a už neodišli :-) Samozrejme vonku sa aj premnožili, veľa z nich zrazilo auto :-( a ešte zlí susedia, ktorí im robili zle. Jeden prišiel aj o chvost. :-(  Vždy som túžila chovať mačky vnútri, ale babka nebola na rovnakej vlnovej úrovňi s mamou a so mnou a tak až po jej smrti som si nasťahovala 6 kusov do vnútra. Z toho niektoré zmizli, keď chodili von a tie, čo zostali vnútri sme ešte ako neskúsené sa okotili. A teraz ich máme 12 (áno 12). Posledných 2 kocúrov sme vlani na jeseň dali vykastrovať, takže náš "rodokmeň" sa skončil :-D  :-D Za nič na svete by som ich nevymenila, aj keď spravili veľa škôd, je s nimi zábava, dávajú nám veľa lásky, sú pre nás rodina. Život bez nich si už neviem predstaviť. Priateľ je skvelý, že má rád mačky:-). Máša má nádhernú korytnačinovú farbu. Všetci traja sú krásny. Páči sa mi fotka, kde jedia kultivovane. Moji síce nemajú každý vlastnú misku, ale čudujem sa, že si tie vaše nejdú navzájom do misiek :D

9 dancasc dancasc | E-mail | Web | 17. dubna 2012 v 17:13 | Reagovat

[8]: Díky Mary, vím, máš krásné kočičky - vždycky se na články o nich moc těším. :-)
Naše si do misky vlezou v případě, že od ní jeden odejde a něco tam nechá... Jinak jsem si je vychovala tak, že žádné škody doma nedělají, nežebrají u jídla, neskáčou po oknech a skříních, líhají jen na povolená místa. Kuchyňská linka je tabu, i kdyby tam přes noc ležel kus masa. Jako letitý peskař jsem pojala výchovu tak trošku jako u pejsků (nejvíc psí je Charlie), jen jsem musela pochopit jejich jinou mentalitu a nakonec to taky šlo. Všichni jsou super. :-D

10 Eďa Eďa | 17. dubna 2012 v 17:31 | Reagovat

Vy jste úžasní! Nádherná sbírka, jsou rozkošní všichni.

11 anukki anukki | Web | 7. května 2012 v 17:35 | Reagovat

Áno, dostala si ma :-D  :-D  :-D Ja som úplný blázon do mačiek.. Neviem si predstaviť ani deň bez môjho kocúrika Tomášika..Aj teraz je vedľa mňa pri PC a leží na DVB-T prijímači, to je jeho obľúbená technika..
Môj prvý kocúrik bol skoro taký istý ako Charlie.. Volal sa Miško, ale už je v mačacom Nebi.. Veľmi som za ním plakala a tak sme si museli čo najrýchlejšie adoptovať ďalšieho kocúrika..
Celá Tvoja (ako vraví Mary) "mačkacia" rodinka je úplne božská a vedela by som si predstaviť sa celé dni s nimi hrať, maznať..blázniť.. :D  :D

12 zdena zdena | Web | 18. června 2012 v 11:36 | Reagovat

překrásná chlupatá sbírečka, taky mám 3 kousky a jsou to zlatíčka :-D  O_O

13 dancasc dancasc | E-mail | Web | 1. ledna 2013 v 22:47 | Reagovat

Bohužel vám musím sdělit, že naši malou sbírku chlupáčků navždy opustila naše kočička Máša, kterou jsme měli cca 6 let.
Na Štědrý den 2012 odpoledne nepřežila střet s nějakým projíždějícím autem. :-( Jsme z toho moc smutní, Mášenka zůstane navždy v našich srdcích a vzpomínkách...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama